Máme systém, který přináší výsledky

Konec sezóny je důležitým milníkem i v pozici každého sportovního ředitele, zvláště když to byla sezóna olympijská. Nicméně rozhovor se Štěpánem Kalibou nebyl o plácání se po zádech nebo nostalgických vzpomínkách, ale naopak byl plný nadšení a jasných vizí do dalších sezón. 

Štěpáne, je konec sezóny. Jaká byla z pohledu sportovního ředitele ÚBD?

Určitě ji hodnotím jako úspěšnou. V řadě globálních ukazatelů se posouváme správným směrem – daří se reprezentačním týmům napříč všemi věkovými kategoriemi, zvládáme pořádat republikové závody i v situacích, kdy jsou sněhové podmínky velmi složité, a zároveň se aktivně zapojujeme do mezinárodní spolupráce. Daří se nám také připravovat a postupně uvádět do praxe strategické projekty.

Zároveň jsem přesvědčený, že se umíme podívat sami na sebe kriticky, pojmenovat oblasti, kde nejsme spokojeni, a poučit se z nich. Snažím se vnímat sezónu pozitivně, ale zároveň si zachovat potřebnou míru kritičnosti – právě kombinace obojího nás podle mě posouvá kupředu.

Po celou sezónu se ptáme na sportovce nebo servismany. Nejde ale zapomenout na trenéry. Nebýt jich, nebylo by kvalitních výsledků. Jakým způsobem se snaží Úsek pomáhat trenérům?

Těch důležitých oblastí je několik, ale na pomyslném děleném prvním místě jsou finance a vzdělávání. Na základě systému sportovně talentované mládeže směřujeme významnou část prostředků právě na podporu trenérů. Snažíme se, aby jejich práce byla finančně oceněna tak, aby pro ně byla dlouhodobě udržitelná a motivující.

Velký důraz klademe také na vzdělávání, i když musím sebekriticky říct, že v této oblasti bychom chtěli postupovat rychleji. Daří se nám zejména na úrovni SCM trenérů, pravidelně organizujeme semináře – například letos plánovaný na 13. června – a věnujeme se tématům jako první pomoc, servis lyží nebo výživa. Do budoucna chceme vzdělávání dále rozšířit o webináře a specializované workshopy.

Současně se snažíme trenéry oceňovat i symbolicky, například prostřednictvím ankety "Můj trenér", která vyzdvihuje nejen výsledky, ale především osobnost trenéra, jeho přístup ke sportu, svěřencům i jejich rodičům.

Noví trenéři se velmi často rekrutují z bývalých závodníků. Jak se mohou ucházet o trenérské řemeslo?

Konec závodní kariéry určitě neznamená konec s běžeckým lyžováním jako takovým. Naopak – bývalí závodníci mají obrovský potenciál zůstat součástí sportu a předávat své zkušenosti dál. Trenérská činnost je z tohoto pohledu velmi přirozenou a naplňující cestou.

A co když někdo nechce být trenér, ale chce u lyžování zůstat?

I v tomto případě běžecké lyžování nabízí celou řadu dalších možností – od servisního týmu přes rozhodcovskou činnost až po organizaci závodů. Mnoho bývalých českých závodníků dnes působí i na mezinárodní úrovni. Jsme připraveni každému pomoci najít cestu, jak ve sportu zůstat a být jeho aktivní součástí.

Stává se, že závodníci končí i při přechodu mezi kategoriemi. Jak může ÚBD pomoci v tomto případě?

Je potřeba si uvědomit, že se sportem se dá skončit velmi snadno, ale často toho člověk zpětně lituje. Pokud se závodník dostane do situace, kdy má pocit, že je "mimo systém", určitě by se neměl bát ozvat – klidně přímo na Úsek běžeckých disciplín. Každou situaci jsme schopni individuálně probrat a ve většině případů najít řešení. Kariéra se většinou končí jen jednou, proto je dobré takové rozhodnutí dobře zvážit.

Podobná situace nastává i při nástupu na vysokou školu…

Ano, to je poměrně častý scénář. Závodníci často předčasně ukončí kariéru s pocitem, že studium a vrcholový sport nejdou dohromady. Praxe ale ukazuje, že to ve většině případů možné je. Bohužel návrat do vrcholového lyžování už pak bývá složitý.

Proto i zde doporučujeme vše předem konzultovat. Známe možnosti, jak studium skloubit se sportem, včetně individuálních studijních plánů, a rádi pomůžeme nastavit řešení na míru.

Tyto informace by ale měli sportovci dostávat už dříve…

Přesně tak. I proto organizujeme pravidelné SCM srazy, letos už třetí ročník. Ty nejsou zaměřené jen na sportovní stránku, ale i na vzdělávání, samostatnost a odpovědnost za vlastní výkony. Je to prostor, kde se snažíme mladé sportovce připravit i na rozhodování mimo samotné závody.

Co si ty osobně z letošní sezóny přenášíš do té příští? Co se povedlo a co je potřeba zlepšit?

Pozitivní je, že máme nastavený funkční systém, který přináší výsledky napříč kategoriemi a zároveň má potenciál do budoucna. To je určitě něco, na čem chceme stavět.

Zároveň ale víme, že nás čekají změny, a to minimálně v některých oblastech práce s týmy, kde jsme v uplynulých sezónách narazili na limity. Chceme být efektivnější, lépe pracovat s individuálními potřebami sportovců a zároveň dál rozvíjet systém jako celek.

Obecně platí, že nechceme usnout na tom, co se povedlo. Naopak – chceme být aktivní, otevření změnám a posouvat české běžecké lyžování dál.